Dnešní běhání bylo jedno z těch lepších...
Aperitiv:
česká Becherovka, český Fernet.
hodnocení: 100%
Předkrm:
chilli maso (mix vepřového a hovězího) servírované na čínském zelí. Musí to být pro Vietnamce těžké překousnout, že zrovna na čínském zelí :o) Ale vietnamské asi neexistuje.
pití: švýcarské BIO kvasnicové pivo & portugalské pivo :o)
hodnocení: 100%
Polévka:
vynikající vývar s nudlemi správně vietnamsky kořeněný
pití: stále jsme nedopili pivo
hodnocení: 100%
Hlavní jídlo:
Pravá nefalšovaná vietnamská fried rice, netypicky nevietnamsky okořeněná kmínem
pití: francouzské růžové (název dodám)
hodnocení: 85% (za ten kmín)
Dezert:
vietnamská bublanina s třešněmi + švýcarská zmrzlina (walnuts and maple sirup)
pití: káva bez kofeinu :o)
hodnocení: 80% - nevidím rozdíl mezi vietnamskou a českou bublaninou
Digestiv
Martell V.S.O.P.
hodnocení: 100%
Takže závěr je jasný, musíme co nejdříve do Vietnamu, abychom mohli pokračovat v degustaci.
Dnes večeříme společně s našimi vietnamskými sousedy, tak se těším na gastronomický zážitek pravé nefalšované asijské kuchyně!
O vůních a chutích Vás budu zítra informovat.
Krásný týden přejí slabos(k)i
Dalším z londýnských střípků je "typický SOHO sushi bar", kde místo obsluhy vám po stole jezdí do kolečka na páse všechny možné dobroty. Vím, že to ve Slováči v Praze taky je (či bylo), ale to se s YO SUSHI! nedá srovnat. Vše funguje - atmosféra, jídlo, obsluha, design - prostě bomba. Doporučuji všem...
Více samozřejmě zde
Dalším malým střípkem z našeho londýnského výletu je návštěva proslulého hračkářství Hamleys.
A tomu tedy říkám hračkářství a ne takové, kde prodavčky mají žabí ksichty místo obličejů.
Zkrátka jsme při courání Londýnem narazili na Mega hračkářství a rozhodli se přivézt nějakou drobnost našim ratolestem.
Bohužel prvotní záměr rychle vběhnout, vybrat a mazat se rychle vytratil, neb vás hračkářství plně vcucne a jen tak vás nepustí.
Je pravda, že jsem chvilku litoval, kdy jsme míjeli chlapecké patro a mířili do růžového patra pro holčičky. Prodavač z "boys" oddělení mne jen polechtal malinkatou helikoptérou na vysílačku ve vlasech a jelo se mezi panenky.
Ale i tak to byl parádní zážitek. V každém oddělení je několik prodavačů, kteří živě demonstrují různé hračky, malování, modelování, takže se vy ani případně děti nenudíte.
Neuvěřitelné...
Navíc po celou dobu jsem neviděl ani jeden nápis prosím nerozbalovat a ani jednou neslyšel prodavače, že by někoho napomenul...
Takže příští tajný výlet miláčku nebude na U2 ale do londýnského hračkářství.
Vše co se mělo stát se stalo a my jsme se skutečně vyskytli uprostřed 90.000 davu na stadionu ve Wembley a přihlíželi monstroznimu show U2.
A nezbyva nez rici bravo hosi! To nemelo chybu.
To co se odehralo ve 2,5 hodinach behem velkolepé show nema obdoby a lze jen tezko prekonat.
Spojenim kvalitni hudby, profi vykonu Bona a skupiny, genialne vyprojektovane 360 degrees stage a neuveritelne vizualni show vznika zazitek, ktery bude tezke prebit jinym koncertem. Juknete na jejich stranky pro inspiraci
Takze 2 otazky na zaver. Kdy pojedete znovu na turne U2? Co si nadelime priste?
I když nás lehce kosí jakási chřipka, nenechali jsme si ujít včerejší Bielskou událost. Závod na in-line bruslích.
Byl to kupodivu nevšední zážitek... Zajímavé zjištění, o jak moc sofistikovaný sport jde. Speciální brusle, oblečení, helmy i styl jízdy. Tím, že se jezdilo na cca 10 km okruhu, máte možnost si závodníky i jejich styl jízdy více prohlédnout. Velice zajímavá je hlavně jízda v "peletonu", kdy vidíte dlouhého hada, který se snaží respetovat všechny aerodynamické zákony. Dobržďování se provádí opřením o závodníka před vámi.
Že však jde o nebezpečný sport nám ukázal pád v cílové rovince. V plné rychlosti jeden závodník najel na mantinel... Kromě četných odřenin a šoku to zřejmě odnela klíční kost, nebo možná (nedej bůh is páteř). Takže fixace, zad, sanitka... Nic veselého. Ostatní závodníky jen přibrzdili a jelo se dál...
Naštěstí jsem se nenechal do sportu tolik vtáhnout :o) a nezakoupil nic z výbavy, i když to vypadá moc pěkně...
Takže vzhůru na brusle...
Nepijte moc piva, pokud chcete trošku sportovat. Po apaluším pivním maratonu je velice těžké motivovat se ke sportovnímu výkonu. Dnes jsem myslel, že si budu muset zavolat taxika, abych se dostal zpět...
Read more...Tak máme po Apaluše 2009. I tentokrát se vše vydařilo a až na pár vosích žihadel, to bylo bez újmy...
Celková bilance je 8 tatínků, 12 robátek, 0 matek (samozřejmost, ale pro úplnost nutno dodat.
Jen škoda, že to vždy netrvá o něco déle. Vždy když se skupina sžije a jednotlivých "rodinných" skupinek se stává jedna velká apaluší skupina nám to skončí. Možná bychom mohli vymyslet nějaký přípravný camp...
Fota snad brzy na apalulším webu
© Blogger templates ProBlogger Template by Ourblogtemplates.com 2008
Back to TOP
